Srpen 2014

Převeliký úklid

29. srpna 2014 v 10:56 | Ája |  O mně
Můj pokoj je jedno velké skladiště, kde se neustále hromadí spousta zbytečností. Nejsem ten typ posedlý pořádkem, vážně ne. Mám svůj systém, opravdu, který se zvenčí může zdát jako chaos, ale je to systém. Ovšem ne pro mou matku... Dlouho ji štval můj starý koberec, s barevnými fleky, s loužičkami, které tam Jája zanechala, když byla malá (a to nejde pořádně vyčistit), vypálenou dírou a jednou ztvrdlou částí, kde jsem kdysi omylem převrhla kbelík Duvilaxu (skoro to nešlo poznat, jen na omak se z toho místa stalo škrabtko). Mě ten koberec vyhovoval, zčinit jsem ho už víc nemohla...


(Obvykle takhle zaneřáděný nebyl, jen když jsem pracovala a pak jsem po sobě vždy uklidila. Bude mi chybět, ty společné proknihařené večery...)


Tohle je ten nový. Je děsivě ošklivý. Typický byťácký koberec, který měli všichni před deseti lety. Pamatuji si to. Fuj, leze mi z něj mráz po zádech. Zajímavost mého pokoje spočívá ve faktu, že věci, které tu mám, patřily většinou mým mrtvým příbuzným. Tenhle koberec jsem podědila po prastrýci (a taky vývrtku a pár hrnců, heč!). Nábytek, který jsem měla předtím, patřil zase mé prababičce. Naštěstí toho jsem se už zbavila. Z bratrova pokoje se ke mně přestěhoval starý zničený ušák (ano, též po prababičce), v kterém se nedá sedět, protože smrdí a děsně kouše. Naštěstí Jáje to nevadí a zřídila si tam noční pelech.



Alespoň jsem si uklidila bavlnky do jedné (původně byly rozházené ve 3) velké krabice. Barvy! Chtěla bych, aby byl můj pokoj co nejbarevnější, ale s tím kobercem to nejde. K němu se hodí jen hnědá >.<


Liebster Award tag

22. srpna 2014 v 23:16 | Ája |  Nezařaditelné
Tož tedy... http://mydailydiaryofmytrips.blog.cz/ mě nominovala do tohoto... dotazníku (?), jehož účelem si nejsem úplně jistá, ale nebudu kazit srandu a otázky zodpovím pokud možno co nejupřímněji. Děkuji za nominaci, nevím, čím jsem si ji sice zasloužila, ale vážím si toho, opravdu.

Pravidla Liebster Award tagu:
1. Poděkovat bloggerovi, který tě nominoval.
2. Napsat 11 faktů o sobě.
3. Odpovědět na 11 otázek, které si dostal.
4. Nominovat dalších 11 bloggerů, kteří odpoví na tvých 11 otázek.

Otázky:
1. Co tě přimělo k založení blogu?
To si už nepamatuji. Můj blog je poměrně starý, vznikl v roce 2006 a tenkrát to byla móda. Lidi nebyli tak líní psát. A twitterové zprávy by pro ně byly příliš krátké. Tenkrát asi bylo o čem psát. Vždyť kolik blogů vznikalo o pokémonech, anime, Tokio Hotel nebo jiných idolech. To byly časy...

2. Bez čeho se nedokážeš obejít?
Můj mobil - to je závislost. Nenosím hodinky, mp3 přehrávač jsem kdysi ztratila, nemám žádný zápisník, kterých bych měla vždy po ruce. Můj mobil je nezbytnost. Plánuji si samizdatově vydat knížečku (v nákladu asi jen 5 kusů) z mobilových poznámek. Některé jsou vtipné.

3. Co jsi dělal/a celé léto?
Nic a bylo mi moc dobře. :D Potřebovala jsem vypnout a trochu se válet. V tomhle jsem svůj úmysl splnila. Ale říkám si, že by bylo fajn někam jet, někam daleko. Ráda bych zase viděla Benátky, ale to si nechám na podzim. V létě je tam příliš horko a moc turistů.

4. Co máš ještě v plánu na konec léta?
Nic určitého. Budu nejspíš stále dělat nic a občas něco. Málem bych zapomněla, musím si v pokoji vyměnit koberec (barvy a další svinstva). Nevím, jak vše vystěhuji, protože je to nejen pokoj/ložnice, ale i ateliér.

5. Máš raději léto, nebo zimu?
Zimu! Léto nesnáším! Jediná výhoda léta je, že člověk může večer sedět v parku a degustovat (ne se opíjet jako prase) víno. To jediné se mi na létě líbí. Jinak každopádně jaro, podzim a zima. Období od 1.-23. prosince bývá nejšťastnější. Můžu si beztrestně pouštět koledy a být optimisticky naladěná. Ostatní tím seru, ale proč? Dobu předvánoční jsem měla vždy ráda, ale svátky samotné mě už tak nevzrušují (člověk jen jí a jí a žere a pak mu je zle).

6. Jak bereš to, když tě zklame člověk, který pro tebe znamená?
Známená něco víc? Dost špatně. Neumím zapomenout, když mě někdo zradí. Pak roste zeď v přátelství. Odpustit? Ano, ale zapomenout je těžší. Člověk je pak připravený, očekává to znovu. Jakmile se jednou spálíte, jste na pozoru a nepustíte si někoho jen tak k tělu. Problém je ten, že očekávám od lidí hodně a bývám tedy zklamaná často.


7. Raději si sedneš k počítači, nebo půjdeš ven?
Jak kdy. Záleží s kým.


8. Máš nějakou oblíbenou knihu?
Mám jich spoustu. Poslední je Kmotr od Maria Puza. Knihy mám ráda.

9. Co si myslíš o dnešních holkách i klucích z Facebooku?
Abych se přiznala, žiji v komunitě výtvarníků, ze kterých pochází většina mých přátel na FB, takže jsem ušetřena těch nekonečných sérií selfie. Sice i tam nějaká podobná fotka zabloudí, ale nevím, co si myslet o holkách a klucích z FB. Snad jen, že osobně nepovažuji za nic chválihodného fotit se s flaškami alkoholu s cigaretou v ruce. Myslíte si, že jste boží nebo tak něco? Kdepak, jste děti. Ty fotky nikdy nezmizí a pak se budete bát, kdy se znovu objeví.

10. Notebook nebo počítač?
Obojí. Ale kvůli škole mám notebooku. Potřeboval by novou grafickou kartu a hlavně pořádně pročistit.

11. Jak hodně tě baví blogovat?
To je opravdu různé. Někdy se nedokážu napsat článek a týden ho nosím v hlavě, jindy sednu a je to. Poslední dobou píšu spíše krátké zprávy o tom, co mě pobavilo. Mám svou autocenzuru. Nepíšu nic osobního a snažím se vyhnout čemukoliv, co by mohlo kohokoliv urazit. I když mám vyhraněné názory, nechávám si je pro sebe. Snažím se být milá, na internetu je dost hrubých jedinců, kterým dělá dobře urážet ostatní. Sama jsem to zažila (jako oběť a sledovala jsem někoho, jak baví tímto způsobem) a je mi z nich zle. Nemám pro ně špetku pochopení.
Můj blog má velmi nízkou návštěvnost, takže necítím žádný tlak čtenářstva :) Je to docela osvobozující. Můžu psát, co chci. Téměř...

Fakta o mně: (nevím, k čemu je dobrý ještě tento dodatek)
1. Slyším na jméno Ája. Ale nejmenuji se tak.
2. Můj pes se jmenuje Jája. Někteří lidé si nás pletou. Má na facebooku účet.
3. Má pravá noha je o půl čísla větší než levá.
4. Nerada vysávám, ale mytí nádobí mě baví (když mi do toho nikdo nekecá).
5. Ráda vařím a opravdu to umím.
6. Dávám jména strojům. Můj notebook se jmenuje Tenshi (záměrně jsem zvolila mužský rod).
7. Mým tajným snem je být členem korejského boy bandu.
8. Mám averzi vůči oficiálním emailům, obvykle mi trvá několik dní, než nějaký sesmolím, a když jej poté odešlu, jsem zralá na panáka.
9. Poslouchám Taylor Swift a nestydím se za to. Některé její písničky jsou fajn, člověk se odreaguje a nemusí být ani patnáctiletá američanka. (Vííí-i ár nevr evr, getink bek tugedr!)
10. Kéž by mé vlasy zůstaly růžové na pořád...
11. Myslím, že mám smysl pro humor (občas zvrácený).

Protože neznám moc blogerů, vlastně skoro žádné, nominuji Johanku z http://pixiestinyworld.blogspot.cz/. Doufám, že se na mě nebude zlobit :) A tady jsou mé otázky:
1. Co plánuješ po škole?
2. Taky máš své hatery? (Ať už virtuální či reálné) Máš pro ně nějaký vzkaz?
3. Kam by ses nejradši vydala? (Slyšíš volání dálek?)
4. Káva nebo čaj?
5. Poslední písnička, která ti uvízla v hlavě a zní ti v uších?
6. Taky zbožňuješ IKEA?
7. Jaká je tvá největší závislost?
8. Půjdeš do kina na 50 shade of Grey? :)
9. Půjdeš se mnou? :D
10. Šikanuje tě tvůj kocour (jako to dělávají všichni domácí mazlíčci)?
11. Jaké je tvé oblíbené slovo? A jaké nejméně oblíbené?

Zřejmé, že neumím klást dobré otázky...




Barevné

18. srpna 2014 v 18:25 | Ája |  Shoujo Zone!

V pátek jsem se zase po dlouhé době vydala do Ostravy, tentokrát jen na výlet a popovídat si s bratránkem. Takový výlet se samozřejmě neobejde bez sushi, kávy a zákusku, a taky korálkárny! Sice máme skvělou i v Hodoníně, ale na Kuřím rynku v Ově je Stoklasa. A tam u pokladny je malý proutěný košíček a v něm jsou telefonkové (máte to jiný název?) gumičky do vlasů. Když jsem je spatřila, rozzářily se mi oči a můj vnitřní hlas křičel (kupodivu anglicky): IT'S SO FUCKING COLORFUL!!! Musím je mít! Musím je mít!!!
Tak optimistické! Hned mám lepší náladu ^^


Cítím podzim

14. srpna 2014 v 11:26 | Ája |  O mně
Není tajemstvím, že nesnáším léto. Nejhorší roční období!
Jenže dnešek je jiný. Když jsem vstala a vydala se pro rohlíky, venku bylo 17 stupňů, a přitom je srpen! Dnešek se mi líbí... Přitom začal docela nepříjemně. Před šestou mě probudila Jája říháním a pak se vyzvracela na koberec. Před dvěma dny jsem jí koupila kachní "pochoutku", ale protože je pažravá, pořádně to nerozkousala a zpolykala velké kusy, které její malý žaludek odmítl strávit. Snad ji už bude lépe. Zatím trucuje ve skříni a mračí se na každého, kdo jí ruší.

Ale na podzim se těším. Cítím... Nový kabát...


DIY

6. srpna 2014 v 22:25 | Ája |  Takové blbůstky



Mám opravdu rády všechny ty milé DIY blogy, které vás naučí plést, malovat, vařit a nevím, co všechno (sestrojit bombu?). Ne, že bych se dala na tuhle dráhu. Jen jsem se chtěla pochlubit, jaké mám krásné úložné prostory (ÚJV - pro úplně jiné věci) z obyčejných obalů na léky, kterých se máma chtěla zbavit. Konečně mám kde ukládat kapitálky, záložky, proužky plátna...