Duben 2014

Mé křehké žilky

19. dubna 2014 v 10:47 | Ája |  O mně
Pokud máte slabý žaludek a pomyšlení na injekce, krev, etc. Vám zrovna nedělá dobře, tak raději nečtěte dále.


Petr Nikl

17. dubna 2014 v 18:40 | Ája |  Nezařaditelné
Pátek, příloha Lidových novin, 20. 12. 2013


Přijmout nepřijaté

15. dubna 2014 v 13:05 | Ája |  O mně
Přijímací pohovor mám za sebou. Vlastně to byl takový příjemný pokec (aspoň tak mi to přišlo), chybělo jen kafe. Ale zda-li budu přijata do dalšího studia, to je opravdu nejisté. Uvidí se. Je to ve hvězdách *.* My netalentovaní, ale pracovití to nemáme snadné. -___-
Mission impossible bylo jen dojít ke stoličce, bez škobrtnutí a neseknout sebou. Měla jsem vysoké podpatky o číslo větší, ani dvoje ponožky to nezahránily (poznámka do budoucna: nikdy nepůjčovat kožené boty). Také jsem dorazila jako jediná v šatičkách, nastylizovaná a lá 19. století (to je citace, nevím, jak na to přišli), ale maminka mi vždy říkala, že na pohovory se džíny nenosí. Byla jsem příliš extravagantní? Měla jsem také zvolit styl I don't care? Whatever, seklo mi to!

Stejně mě čeká další dlouhá noc bez spánku, s třesoucími se končetinami. So excited!


Sny a příběhy

13. dubna 2014 v 14:41 | Ája |  Takové blbůstky
Měla jsem krásný sen: Odehrával se ve škole (kupodivu - krásný a škola není často užívané spojení). Potkala jsem spolužačku, nesla si plát plechu - což není tak surreálně imaginativní, neboť skutečně hodlá mít plechové knižní desky. Dorazily jsme společně do školy, prošly vrátnicí a zamířily sklepní zkratkou do ateliéru, když tu najednou - tam dole ležely na stole naskládané role krásných prošívaných látek. Nadšeně jsem se nad nimi rozplývala a slintala, když tu najednou se objevil učitel P.A. a oznámil, že škola skutečně zakoupila metráž na knihy. A pak jsem se samým štěstím probudila.
Jen sen...
T___T

(Pouze lineart, musím ho ještě lépe vyretušovat a poté vybarvit, fighto!)

No more...

12. dubna 2014 v 0:23 | Ája |  O mně

Portfolio a přijímačky (znovu)

9. dubna 2014 v 20:48 | Ája |  Nezařaditelné

Nechápu ani, jak je to možné, ale znovu si musím projít přijímačkami... na stejnou školu, kterou již studuji. Děkuji mockrát. Na tohle začínám být stará = líná. Ale co jsou mi platlá brblání, když musím vyprodukovat pěkné portfolio svých prozatimních prací.
O.o
Ale co jsem celou tu dobu vlastně dělala?
...
...
...

Trpím silnou touhou potáhnout desky svého portfolia, kterým se mám toto úterý prezentovat, do černého sametu.


A teď zpátky do práce!

Sweet Brown

4. dubna 2014 v 10:29 | Ája |  Hudba
Nechápu, jak mě na tohle mohla spolubydlící namotat, ale je to prostě boží... :D
A rozhodně to zvedne náladu v tomhle všesekazícím týdnu... Ain't nobody got time for that sadness and pain!