Říjen 2013

Caro Emerald

29. října 2013 v 10:41 | Ája |  Hudba
Kdo řekl, že jen hubené holky jsou krásné?




Popletený font

28. října 2013 v 11:34 | Ája |  Nezařaditelné

Před AF 2013 jsem pracovala na školním úkolu z písma. Měli jsme se naučit vytvářet sami digitální fonty. Neumím to moc dobře (vidíte nahoře, že typograf a písmokreslíř ze mě nikdy nebude), ale jsem schopna vyrobit font, který si můžete (alespoň na PC) nainstalovat a následně s ním psát.
Font Pletené je digitalizací písma z mých pletených náramků. Nemá cenu popisovat celý výrobní proces, snad jen uvedu, že mi to zabralo několik nocí. Teď pracuji na jiném fontu, který vytvářím pro knihu básní Vlka ze skupiny Jasmín. Dohodnout se s programem, který má jiné nastavení než Adobe programy, na které jsem zvyklá ze školního prostředí, je únavující.
Font je volně ke stažení zde: http://uloz.to/xKQ7zTu2/pletene-2-otf


Jasmín

27. října 2013 v 18:39 | Ája |  Hudba

Jsem ráda, že jsem mohla být u toho, když skupina Jasmín poprvé (nejsem si ovšem jistá) hrála na veřejnosti. Byli skvělí! Přidávám se do fanclubu. Mám podepsanou pudřenku a až jednou budou slavní, střelím ji za těžké prachy. Vlk je mistr! (jenom kdyby dodržoval gramatiku ve své poezii) *klaním se*
Óóóóóó, Johny!!!


Library Wars

27. října 2013 v 17:59 | Ája |  Anime a Manga

Tohle byl originál (mimochodem velmi podařený) a tohle z něj udělali.


Otázka je: Chci to vidět?



Strašidelná mlha

26. října 2013 v 13:18 | Ája |  Takové blbůstky
(Předem se omlouvám za nekvalitu fotografií, mobil není zrcadlovka)


Ráno jsem se probouzela do mlžno-smogové Ostravy a večer šla spát v zamlženém Hodoníně. Podzim...


Čtvrtek

24. října 2013 v 15:38 | Ája |  O mně
Čtvrtky jsou dny dějin umění, kdy sedávám s notebookem v posluchárně, snažím se vnímat obrazy promítané na plátno, historicky hodnotné, snad i umělecky, nejspíš bych se jimi měla inspirovat, ale přesto se má mysl toulá jinými směry.


Je čtvrtek, chci domů...

Z Lysé hory

19. října 2013 v 14:21 | Ája |  O mně
Spolužáci mě nenáviděli, protože jsem se neustále courala vzadu a sbírala "bylinky" pro svou bakalářku. A oni na mě museli pořád čekat. Ale některé úlovky stály za pár otrávených pohledů.


Friedrich Nietzsche

19. října 2013 v 14:12 | Ája |  Nezařaditelné
Netuším, z kterého díla pochází tento citát. Já ho re-cituji z Umelé rajské zahrady? Skúmanie sveta elektronických médií a iných svetov od Wolfganga Welshe. Přeloženo do čestiny.

Ten, kdo aspoň trochu dospěl k svobodě rozumu, nemůže se na zemi cítit jinak, než jako pocestný - ale ne jako poutník k nějakému definitivnímu cíli, protože takový cíl neexistuje. Bude nejspíš přihlížet a mít oči otevřené pvšemu, co se na světě děje; proto se svým srdcem nesmíme příliš pevně poutat k něčemu jednotlivému; v něm samém musí být něco putujícího, co si libuje ve střídání, změnách a nekonečnosti.

Pravděpodobně:
Friedrich Nietzsche: Memschliches, Allzumenschliches. Ein Buch für freie Geister. Erster Band. - In: Sämtliche Werke, Bd. 2, s. 362 a nasl. (638)

Nejsem dobrá v citacích


Měl bys plavat, měl bys plavat, plavat, plavat

13. října 2013 v 14:13 | Ája |  Nezařaditelné
(Já tak ráda sbírám, suším a skenuji na vysoké rozlišení květiny.)


Anyway...


Tak tuhle mantru si opakuji dost často. A taky něco jako: Nevzdávej se, nějak to půjde. A tak pomalu, ale jistě, tvořím dál ilustrace a sestavuji příběh, sbírám materiál. Občas to vůbec není snadné.


(Pamatuji si Kluse, když ještě začínal. Na Nohavicu pořád nemá - je přecijen mnohem mladší, takže jednou třeba, možná, držím mu palce - ale některé jeho písně jsou poklady, které v rádii naštěstí nehrají, a proto objevovat takové poklady je mnohem větší radost.)

Červi a červíčci

12. října 2013 v 11:33 | Ája |  O mně
Přijela jsem v pátek konečně domů z Ostravy, vyčerpaná z nedostatku spánku (několik dnů jsem chodila velmi pozdě spát a brzy jsem vstávala, k tomu ještě výlet na Lysou horu a nesnesitelná svalovice) i mnoha událostí, a o několik hodin poté jsem se cpala červy, kobylkami, sušenou rybičkou atd. Zapomněla jsem, raději si nepamatovat. Nebyla to sázka, měla jsem hlad. A taky mě opravdu zajímalo, jak tyhle věci chutnají. Upřímně? No nic moc... Kdyby byli tepelně upravení, nemuselo by to být tak špatné, dokonce naopak, ale protože byli čerství (živí, hýbali se, naštěstí jsme je nemuseli lovit), připomínali nedosmaženou omeletu. Štěně to moudře vzdal po druhém (před rybičkou) kole a s pivem v ruce ke mně starostlivě vzhlížel na pódium. Byla jsem jediná holka, mí konkurenti byli trénovaní.
Nevyhrála jsem (kýbl rumu), protože poslední "chuťovka" byli červíci ve sklenici mléka. Nesnáším mléko a zjistila jsem, že i mléko nesnáší mě. Poslušně jsem ho vypila, jenže příliš pomalu a výherce tak hltal, že si ani nevšiml, že mu ve sklenici plave břichem nahoru sušená rybička.
Ale přežila jsem!




(Popravdě: Před tím mlékem jsem vypila 3 jedenácky, absinth, dva džusy a dvě vodky. A to mléko bylo nehorší!)