Duben 2010

Navždy... navždy?

23. dubna 2010 v 18:35 | Ája |  O mně
Dnes jsem potkala svou bývalou nejlepší kamarádku. Myslím, že jsme se neviděli po dobu půl roku a za celou tu dobu jedinou zprávou mezi námi bylo: Hezký nový rok. Vtipné, že? I když to bude asi hořký úsměv.
Vzpomněla jsem si na takové ty dětské fráze: Forever best friends, které jsou psány na narozeninových kartičkách. Kam se podělo to Forever?

Čapek nebo spíš pan Hrabal?

19. dubna 2010 v 17:13 | Ája |  Takové blbůstky
I když knihy miluju, většinou si je nekupují. Vyjímku tvoří pouze mangy.
Ke knihám, asi jako většina, se dostávám přes knihovnu. Ta naše v Hodoníně je skvělá, i když pár výtek bych měla (absence Kafkova Procesu, atd.). Při poslední návštěvě jsem si vypůjčila nějakou literaturu, kterou probíráme ve škole. Abych neumřela hloupá a ukázala našemu panu učiteli, že hlavu nemám jen na čepici a pro klobouk.
Dnes, k pozdějšímu obědu a časné večeři, jsem si otevřela Továrnu na Absolutno Karla Čapka (no já vím, že při jídle se číst nemá...). Hned na desáté straně bylo něco ručně napsáno tužkou. Dokážete to přečíst? Marně si s tím s mámou lámeme hlavu.
čapek

Hanka

5. dubna 2010 v 10:31 | Ája |  Nezařaditelné
Hanka je má drahá spolužačka, kamarádka a jeden z největších šílenců, které znám. Popovídám Vám některé veselé zážitky s ní.
První: Vydali jsme se na Hodonínskou zahradu. To je taková každoroční jarní akce, kde se sejdou nejrůznější obchodníci a prodavači různých domácích potřeb a jiných pitomostí. Jdeme po hlavní třídě, když nás rychlým krokem předběhne jeptiška. Eh? Jeptiška v Hodoníně? Je málo tak hříšných míst jako Hodonín. -___-
jeptiska
Šla tak rychle, že než jsem se stačila vzpamatovat, byla fuč.
hanka
Oh, this is mighty Hanka! :)
Druhá příhoda: Cestou na autobusák jsme si krátili cestu parkem. Na lavičce seděli tři hip hopeři, poslouchali (co taky jiného) hip hop (Horda Impotentních Pitomců Hopsajích Okolo Pódia). Na hlavou měli kapuce. Hanka, při pohledu na ně: "Ty kapuce vypadají jako kondomy." :D Dusila jsem smích. Nejsem si jistá, zda nás kluci slyšeli.
Třetí příhoda: Hanka má občas problém. Její činy předbíhají myšlení. Což je závažná věc! Může se totiž stát, že když jdete s tělocviku a před Vámi jde hezký kluk a já řeknu: "Hmm, hezký kluk," ozve se vedle Vás takové to typické americké písknutí - "to je fakt kus". A na svědomí ho má Vaše spolužačka. Chlapec se ohlédl. Nevěřícně hleděl na tři za břicho se popadající holky.
Já tu naši Hanku prostě zbožňuju!

Veselé Velikonoce (Veselé?)

5. dubna 2010 v 10:03 | Ája |  O mně

Upřímně doufám, že mě letošní "šlehání" (rozuměj: surové mrskání mého pozadí nějakou odpornou spleteninou nazývanou pomlázka) mine. Kéž by. Ale mám nepříjemné tušení, že ani ne. -___- Více informací později...kure