Prosinec 2009

PF 2010

31. prosince 2009 v 21:25 | Ája |  Nezařaditelné
Přeji VŠEM krásný nový rok 2010 a hlavně ať lepší než ten loňský!


Veselé Vánoce

24. prosince 2009 v 13:05 | Ája |  Takové blbůstky
Veselé Vánoce, spoustu (chtěných) dárků, štěstí, zdraví a lásky.
PF 2010!

Kevin

21. prosince 2009 v 13:53 | Ája |  Nezařaditelné
Aneb Sám na ateliérech.

Náš nejmladší učitel dostal, z nějakého mě neznámého důvodu, přezdívku Kevin (podle filmu Sám doma). Mám ho celkem ráda, ale občas se neubráním pocitu, že i on si žije ve svém vlastním světě. Stejně jako spousta žáků naší školy. Takže k nám patří :D

Já: "Hmm. Já fakt nevím, co mám pustit. Co třeba Vlastu Rédla?" zeptala jsem se z legrace. Ve figurálním kreslení se ze mě občas stává DJ.
Kevin: "Jo, Vlasta je fajn!" povídá, když mě míjí.
O.o

Poslední hodinu, kterou jsme s nim měli před Vánoci, seděl na posteli (nemám tušení, k čemu v té učebně je, ale dobře se na ní o přestávkách válí; vejde se tam téměř celá třída) a řezal do PET lahve. Na plenéru se proslavil tím, že vydlábával ze dřeva lodičku. Neustále se po areálu rozléhal zvuk kladívka a dláta. Ťuk, ťuk, ťuk. Chtěli jsme se ho zeptat, jesli si opět vyrábí lodičku, ale o přestávce svůj plán vyjevil sám: "Já jsem dneska vykoukl z okna a uvědomil si, že je hrozná zima. A tak vyrábím zvířátkům krmítko," řekl svým tichým nesmělým hlasem a dodal: "A taky jsem slyšel, že z brněnské zoo utekla opice. Tak tam dám banán. Pro jistotu."
Myslím, že na něj všichni zírali s otevřenou pusou anebo potlačovali záchvat smíchu.
Občas je zvláštní, mluví téměř neslyšitelně, ale je roztomilej ;)


Vánoční Vídeň 2009

18. prosince 2009 v 22:11 | Ája |  Nezařaditelné
Miluju Vídeň! A možná to nebude znít dost patriotsky, ale mnohem víc, než

Prahu. Je to krásné město. Jen mi trošku vadí, že všichni mluví německy.
První, co mě překvapilo, poté, co jse přejeli přes hranice, byla některá zelená pole. To jsem u nás nezažila! O.o
Netuším, co za rostlinu to bylo, ale jde o rozhodně zvláštní úkaz...zelené pole...v zimě O.o

Albertina! Má oblíbená galerie. I přesto, že vstupné činí 9 euro! O.o Pro studenty pouhé 3,50 eura... Bezva, ne? Byla jsem hodně zvědavá na výstavu Impresionistů, kterou všude inzerovali, ale nakonec jsem byla zklamaná. Ve skutečnosti pouhá 1/3 všech obrazl stála za vystavení. Nad některými jsem se neubránila zděšenému výkřiku. -__- Ale zase mě to potěšilo z jiného důvodu: I mistr Monet se utne! :D Tak já můžu klidně taky ;)
Upřímně, velice pochybuji, že bych si vzpomněla na název této galerie. Jak vidíte, už na pohled to není obyčejný dům. Uvnitř j i restaurace, kde jsem si dala úžasný punč. Já bych ho neměla, ale... V současných dnech se tam nachází výstava fotek Annie Lobkowitzové (fotí celebrity, ale i jiné lidi, například fotky ze Sarajeva) a samozřejmě výstava obrazů architekta tohoto domu. Já byla bohužel na té druhé. Hezké malby a tisky, ale spíš by lépe vypadaly jako ilustrace.
Vánoční trhy, kdo zažil, jistě chápe. Bylo to obrovské! Skoro jako nějaká pouť nebo tak :D Škoda, že by taková zima. Cítila jsem punč ve vzduchu, protože se Vídeňáci museli nějak zahřát.
OMG! Není to úžasné? Představte si, že se procházíte ulicí, plnou luxusních butiků typu Luis Vuiton, Chanel, Dolce a Gabana atd. a nad hlavou Vám svítí tisíce světélek. Je to krásné. Pak už jen odolat touze utratit nekřesťanské peníze za ty krásné šedé šatičky, do kterých bych se asi ani nevešla...
Další z těch nádherných ulic, jen o něco širších... když půjdete rovně, pořád dopředu, spatříte nejdřív gotickou věž a pak i zbytek. Jde o Svatoštěpánský dóm. Jeho střecha je udělána z barevných kachliček pocházejících...odkud? No přece z Poštorné! Tam jsem kdysi bydlela! vivat Břeclav :)

Životopis

16. prosince 2009 v 16:37 | Ája |  O mně
Máme za úkol napsat si strukturovaný životopis. Jenže co do něj mám napsat? To je děs!

Kouzlo Vánoc

13. prosince 2009 v 9:04 | Ája |  O mně
Do Štědrého dne zbývá 11 dní a já si říkám: Jak uplynulo těch 13?
Když jsem byla malá, prožívala jsem Vánoce jako každé dítě. Těšila jsem se, ani dospat jsem nemohla. Koledy jsem málem poslouchala už od listopadu. Jenže letos nic. Vánoce jsem naprosto zasklila a vzpomněla si teprve na začátku prosince, kdy mi to neustále někdo připomínal.
Proč? Protože na ty poslední nemám nejhezčí vzpomínky. Ty předloňské jsme se doma pohádali málem do krve. Kvůli úplné hlouposti. Ty loňské jsem se strachovala o jednoho člověka. Nenapsal mi šíleně dlouho (ani neodpovídal na mé sms) a teprve na Silvestra jsem se dozvěděla, že je v nemocnici, protože se těměř udusil svou vlastní krví a upadl do bezvědomí.
Letos? Myslím, že ani tyto Vánoce nebudou vyjímkou v mé sérii nešťastných svátků. Začalo to vlastně už před pár měsíci (nebo jak dlouho to už je) a téměř pokračuje do dnešních dní, když ztrácím své dobré přátele. S kým mám Vánoce prožívat než s nimi?

Alone again, wonderful world...

Doufám, že se Vám Hyde spolu s L'arc~en~Ciel bude líbit. Mám tu písničku moc ráda. Jednu z mála od nich.



Twilight sága: Nový měsíc

11. prosince 2009 v 22:56 | Ája |  Filmy
Před pár hodinami:

Matka: "Na co že to jdeš?"
Já: "Na druhý díl Twilight."
Matka: "To je co?"
Já: "Ta blbost o upírech."
Otec: "To já bych se bál."
Já: "Nemyslím. Jdu se zasmát."

Ani jsem netušila, jakou budu mít pravdu!

Nemůžu ani tak posoudit film jako atmosféru v kině, která byla perfektní. Už dlouho, možná snad nikdy, jsem se tak nenasmála. Složení diváku bylo asi na polovinu: Půlka fanoušci a půlka (jako já) se přišla pobavit. A taky se jim to dařilo. Někde nhoře zazníval neustálý smích. Občas byl tak nakažlivý, že se přidali všichni (mě se podařilo roztleskat aplaus na konci :D). O něco níž pár fanynek na tyto rušiče nadávalo. ^^ Naopak v řadě po námi sedělo několik zamilovaných párů. Ten chlapec se k dívce pokaždé přitulil, když Edward řekl něco romantického. Pořád se k ní lísal. Se divím, že ho neposlala někam.
Jenže když Edward řekl něco romantického (nebo to byl zrovna Jacob), byl obměněn bouřlivým až hurónským smíchem.

I když ten film asi nestojí za nic, skvěle jsem si ho užila. ^^ Bez úžasného publika (a lidí, kteří mě doprovázeli) bych nejspíš usnula, ale takto jsem alespoň potrénovala bránici a budu s úsměvem vzpomínat.

Bokkaku, bokkaku...

6. prosince 2009 v 10:19 | Ája |  Nezařaditelné
Zdá se, že mám opět hodně práce a nevím, kam dřív skočit. Naštěstí i bohužel. Problém je, že překonat vlastní lenost je docela těžké! -__-

Nejdřív bych měla dočíst Ságu rodu Forsytů. Jenže je to tak zdlouhavá kniha. Ne, že by to nebylo hezké. Naopak. Když si na to pomalejší tempo zvyknu, jde to sama. Jenže, jak jsem nedávno zjistila, kombinovat to s Noční nebo Denní hlídkou není rozumné.

Upír ve skříni postupuje pomalejší tempem, protože, i když mám dost nápadů, vzít pero a začít psát rozumné a smysl dávající věty je ještě těžší.

Asi nejrychleji se teďka rozvyjí Project Bokkaku. Mám z něj radost. Snad mi všichni brzo dodají své charaktery a budeme moc začít. ^^

A jak se máte Vy? Taky pracujete, začíváte předvánoční stres nebo jen klidně odpočíváte? :)

Project Bokkaku

4. prosince 2009 v 21:32 | Ája |  Vyprávění
Protože už nemám komu vyprávět, rozhodla jsem se rozjet jeden příběh na internetu. Dvě hráčky už mám, takže další nejspíš přibírat nebudu. Ale pokud chcete, můžete se vždy připojit na chat a poslouchat.

Zatím jsem ještě nevyprávěla... Chybí mi pár informací. Snad je brzy získám a začnu. Konečně! Chybí mi vyprávění =^^=