Prosinec 2008

Juno

31. prosince 2008 v 11:54 | Ája |  Filmy
Jestli máte chuť na komedii plnou ostrých hlášek a jednoho ještě nenarozeného dítěte, Juno je ta pravá volba.
Šestnáctiletá Juno se vyspí se svým nejlepším kamarádem a k její smůle otěhotní. Co teď? Potrat? Ne, to radši ne. Nechat si dítě? Nedokázala by se o něj postarat. A tak se rozhodne, že dítě sice porodí, ale dá ho jinému páru toužícím po potomku. To je takový stručný děj, který je plný komických postav, jedné šílenější než druhé.
Ale můžu Vám prozradit, že to dopadne dobře ^^

Celý film dotváří naprosto skvělý soundtrack kytarových písniček, laděných trošku do country. Rozhodně ale zahřejí u srdce jako celý film. Nenudila jsem se ani na chviličku, což se mi stává celkem často.
Takže tuhle hláškovací pecku (děti pod patnáct by to vidět neměly, ne kvůli sprostým hláškám, ale prostě to tak úplně nepochopí a nedocení) vřele doporučuji všem znuděným teenegerům... ;)


Tady najdete i trailer

My name is Pablo

31. prosince 2008 v 10:19 | Ája |  Nezařaditelné
Trocha angličtiny po ránu nikomu neuškodí. Nejspíš je tam dost hodně chyb. Omlouvám se za ně. Anglicky se teprve učím a podle toho, kolik špatných učitelek jsem měla, jsem ráda, že dám dohromady alespoň pár vět. Tak snad se to někomu bude líbit.

Hi. My name is Pablo.
I'd like to tell you one of my adventures. My life was boring, however I've became witness of many interesting events. I'm not pushy, nothing like that! There wasn't any other way. I don't like to hear others talks.
At first, I'd like to tell you something about me.
So: I'm blond. But it doesn't mean I'm idiot. I think I'm quite clever.
They say I've got beautiful eyes. They are black and look like Brada. I'm vain of them. I really like them. I hate, when they laugh, because my big ears. That's not true! They're not big, they are normal.
And I don't really have a big nose. My nose is wonderful!
I don't like, when they stop and say how cute I'm. Well, it's true, I know, but there is no need to baby talk.
I'm sport type. I like running. When I'm bored and there's nothing to do, I run. I look like, but I'm not, fat! I bet I'm faster runner than you!
My residence has three floors. I sleep and eat downstairs. I go to run or look what's new upstairs.
So, that all, I've got nothing much to say now. Oh! I've almost forget. By the way, I'm hamster.

Pablo Picaso was famous artist. He lived in Paris. And he painted strange pictures. It is hard to recognize, what's a head or hand. They call it cubism.
I know it, bacause girl I live with, is artist too. Even she is still learning. She has got nice voice. But she smells strange like every human.
And she is very strange. This girl spend a lot of time in front of that shining box. They call it computer. It makes bad sounds. At first I really don't like it, but I've became accustomed for it. It is same with that box called television. They imprison a lot of people there, however they enjoy watching how these dwarfs running in box. It is cruel.
Even I stay in one room together with my girl, other people sometimes come here. It is her family. Hmm. I don't think she like them. They usually shout and then she cry.
I think she cry very often. It is because she's sad. Once, girl has came to me and said: "Oh, dear Pablo. Why this happen only to me? I'm sick of it!" She looks very sad. I smelt salt. "Boy I love is too far away and boy who loves me is here. But I don't love him! That's not fair. Why this happen only to me?"
Hmm. I really don't know. I was watching her. However I can't help her, so I started to run again. My wheel makes big noise.
Girl was watching me at first. Like she was hoping I will answer her. But then she stood up and went to the computer.
It is amazing, how her moods change. She talks to that shining box, it makes some strange sounds. I wonder if there are dwarfs too. But it makes her very happy. She laughs and runs about her room. But when she doesn't talk with computer for long time, she becomes sad again.
And then, she usually sits somewhere. Very usually in front of shining box, but she doesn't talk with it. She just sits. Or she press some small buttons. Computer makes sounds. I think she like it. However she is still sad.
Many days she just sits in front of it. It could be very late at night. Like she was waiting for something. Midnight. She is very tired. So she go to bed. But before that she gave me some food and new water. And she looks sad.
"Tell me, Pablo, why am I still waiting?" she told me once. I don't know girl. If you don't like it, why are you doing it? I said she is strange, right?
And then computer and her talk. So she is smiling again. But only for two days. Then she become lonely again.
"I love him, but he breaks my heart," she said me once. "Who know how long I'll stand it. Why this happen only to me? I'd like to be, only once, only for one single day, happy. But he doesn't hear me, he doesn't attend to me. What mean to love? Hey, Pablo, I hope you will never fall in love. It is only pain."
I have no idea what is the love. What is that? It is a pain? Hmm. This means somebody hurt her. Was it that shining box? Does it kick or hit her? I don't really understand it. I'm just hamster.
But I'd like to see her smiling. She give me delicious corns then.
I like my girl. Even she is so strange. Sometimes I'm confused by her. But she is human. They are all same. They hurt each other by that thing called love and it looks like they enjoy it. It is sadistic!
I'm happy I'm hamster. My name is Pablo.

Zkušenosti

30. prosince 2008 v 22:35 | Ája |  O mně
Má zimní brigáda mi poskytla několik zkušeností. Například dneska jsem zametla celou Zahradu (velké místo s kytkama a podobnýma věcma):

1.Manga může neuvěřitelně motivovat, když máte den před Silvestrem vstávat v 6 ráno.

2.Trhat lepící pásku zuby není nic těžkého. Zvládnu to i já!

3.Pod regály je neuvěřitelně prachu.

4.Pod régály najdete i peníze (5kč).

5.Při vymetání pavučin lze očekávat, že narazíte na pavouky (nebo ucháče a, přestože je zima, seschlé vosy).

6.Myši jsou všude.

Zimní brigáda

29. prosince 2008 v 18:23 | Ája |  O mně
Dalším důkazem, že jsem magor, je ona skutečnost, že mám zimní brigádu. Zimní, neboli v době Vánoc, kdy bych se měla válet a přibírat na sádle. -____- Jenže já dřu jako magor osm hodin v místím OBI, abych si vydělala na vysněné Loveless a FMA mangy. Chci je! Moc je chci a tak musím makat. Ale už mě to nebaví. Ještě 4 dny stávání v 6 ráno...a pak zase začíná škola, takže vstávám v šest zase. Tohle nejsou ty nejlepší prázdniny -___-

Skalice

23. prosince 2008 v 12:11 | Ája |  O mně

Protože bydlím v Hodoníně, což je vlastně na slovenských hranicích, nemáme to k našim bratrům Slovákům vůbec daleko. Vlastně za hodinku jsem na Slovensku. Kdo z vás může říct to samé? ;)
A tak se naši rozhodli, že si uděláme výlet. Minulý rok byly ve Skalici velké Vánočné trhy. A mým rodičům se to tak líbilo! Tak jsme se v sobotu sbalili a jeli.
Jenže kromě několika málo stánku tam nebylo nic. Jen zima. Tudíž nás rodiče zatáhli do jakéhosi barokního kostela. Nevím, jestli si mysleli, že tam bude tepleji. Měla jsem kozačky a přesto mi mrzly prsty na nohou.
Moc se mi do kostela nechtělo. Přiznávám, že nejsem pokřtěná, natož věřící křesťanka. Spíš takový bezvěrník ^^ A tak jsem stála spíš v takové předsíňce a poslouchala koncertu nějakého kvarteta. Asi po druhé písničce mě to přestalo bavit, tak jsem si sedla do lavice a vytáhla tužku se zápisníčkem.

Je to hodně expresivní a divoké. A tuším, že na některých obrázcích ani nepoznáte, co to je :D

Já mám Fíka!!!

23. prosince 2008 v 11:49 | Ája |  O mně
Splnil se můj dlouholetý sen! Mám Fíka! Ano, Maxipsa Fíka a teď už jsem opravdová Ája :D
Mám z toho radost jako malé dítě ^^

Jak jsem fotila Ishikuna

22. prosince 2008 v 5:29 | Ája |  Takové blbůstky
Vyfotit Ishikuna, mého křečka, není nic jednoduchého, jak to asi vypadá. Protože se hýbe děsně rychle, můj slabý foťáček v mobilu to není schopen zachytit, a tak se na fotkách objevuje spíš zlatá čmouha -_____-


Anebo se k vám otočí zády a vystrčí na objektiv zadek...
Ale nakonec se mi to podařilo. Ishikunovi to moc slušelo, jen můj obrovský nos vypadá jako chobot ^^;

A dostala jsem dokonce i pusinku! (Vážně mi začal ohlodávat spodní ret! :D)
Můj křeček Ishikun, přestože je blonďák, je taky emo a vsadím se, že miluje focení jako všichni emaři, které znám ;)

Tomáš Klus

21. prosince 2008 v 12:21 | Ája |  Hudba
Jsem na tomhle cédéčku závislá. Upřímně se k tomu přiznávám :D Líbí se mi ty chytré kytarovky, kterých je 19, včetně i písničky Pocity, která má i klip. 19 je vysoké číslo, že? A všechny mají něco do sebe. Nedokážu říct, jestli bude slavný a zpívat až do šedesáti, ale už teď bych řekla, že má talent. Navíc to není žádný rozhihňaný puberťák, ale inteligentní mladík...Bože, myslím, že nedokážu napsat objektivní kritiku. Prostě jsem konečně našla cd s písničkami přesně podle mého vkusu.
Připomíná mi trošku Jamese Morrisona. Mimochodem, ten teď nedávno vydal písničku s Nelly Furtado. Je to takový cajdák. Nevím proč, ale mám radši její starší písničky a cd Folklore. To byla ještě taková ta normální holka a teď je z holka od Timbalanda, která umí házet zadkem. Trošku ironie.

Školní tvoření

17. prosince 2008 v 10:34 | Ája |  Takové blbůstky
Sedím právě v počítačové učebně :) Za úkol máme vytvořit kombinaci naší fotky s nějakým zvířátkem. Nikdy jsem to nedělala a chybí mi v tom cvik, ale časem to půjde. Výsledek mého prozatimního snažení:

The others, část druhá

10. prosince 2008 v 14:17 | Ája |  Vyprávění
Takže, jak mi kamarádka minule připomněla, Annie byla ze všech těch kouzelných stvoření pěkně na větvi a málem se z toho zcvokla. Berte to jako úvod do druhé části.
Vzhledem k tomu, že má pamět stále pokulhává, je dost pravděpodobné, že některé věci vynechávám a většina lidí si už právě teď říká, o čem to tu ta pitomá holka kecá? O.o No ano, kecám si tu své blbosti.
Annie se snažila se zjištěním, že existují i kouzelná stvoření nebo lidé se zvláštními schopnostmi, nějak vyrovnat. Chudinka. Trošku jí to vzalo. Ale horší bylo, když jí Alice oznámila, že ve skutečnosti patří mezi ně a její příchod dávno předpověděla. To byla nejspíš poslední kapka a Annie se docela zbláznila. Slyšela hlasy. Ale ne, nebyla blázen. To se jen konečně její kouzelná schopnost začala rozvíjet. A dle žádosti mé kamarádky se z Annie stala telepatička. Už i ona patřila mezi Alici, Teddyho, Jesseho, Ashley, toho týpka, jehož jméno jsem zapomněla a říkám mu prostě Jumper podle jeho schopnosti.
Vlastně tak získala i ty nejlepší přátele, jaké kdy mohla mít. Oslavovali, i když taková pařba nebyla nejspíš tou největší kalbou v historii. :D Přeci jen jsou v největším zapadákově v tomhle státě :D Ale vzrůšo se teprve blíží ^^
Tímto vzrůšem myslím jedno ráno, kdy se před školou objevil neuvěřitelně drahý bourák, s černými skly, litými koly a já nevím čím vším ještě. Zastavil na parkovišti a vystoupil z něj kluk oblečený v nejnovějších modelech Dolce a Gabana (Já se v tom vážně nevyznám. To si vydupala kámoška. Asi je to drahé, luxusní a hezké.)
Tento velice sexy chlapec, který by se na módním molu neztratil, šel s nafučeným ksichtem směr škola. Ještě než zmizel ve dveřích, vyklonil se z auta starší muž, nejspíš jeho otec, a popřál mu hezký první den v nové škole. Chlapec, jehož jméno se brzy dozvíte, zmizel naštvaně ve škole. Annie ho na parkovišti pozorovala a jen přemýšlela, kdo to asi může být.
Poté dojela Alice a obě se vydaly do třídy. Když začala hodina, učitel nepřišel sám. V patách měl toho nakvašeného mladíka z dnešního ráno.
Jeho jméno bylo Hayden.
Nechal si ho sednout na volné místo vedle Annie, ale ta neměla šanci si s ním popovídat. Z jeho myšlenek četla, že by byl raději kdekoliv jinde. Navíc si narazil sluchátka na uši a ignoroval všechny okolo, včetně učitele.
Takový byl příchod Haydena, toho nejarogantnějšího týpka v celém vyprávění, kterého jsem si půjčila z Hana Yori Dango ^^ Víc informací příště. Promiňte, že se toho příliš v druhé části nestalo, ale nějak se mi těžko píše. Takže skutečně další část vyprávění příště, slibuju ;)