Březen 2008

X Factor

30. března 2008 v 22:38 | Ája |  Hudba
Já vím, že je to všechno strašná komerce, celá Nova a tak, ale přesto se tam najdou malé poklady. Například tahle skupina z X Factoru si mě získala jen co jsem já poprvé viděla. A myslím, že jsem nebyla jediná.

Watashi wa Bokkaku desu! =^.^=

25. března 2008 v 22:12 | Ája |  O mně
Nevím jak vy, ale já-spisovatel amatér-musím dycky udělat nějakou věc, předtím než začnu psát. Například si musím koupit blok, propisku a tu potom používat jen při psaní do něj. Možná jsem tímle "zvláštní" jen já. Možná je to jen moje úchylka. ALe já bez toho speciální propisky dokážu začít psát. :D
Navíc...blok je důležitá věc. Není to jen kdejaká věc. Je svatý! *.* Je těžko v tomhle zapadákově sehnat nějaký dobrý, alespoň 8Ostránkový. Minule jsem měla štěstí. Mám docela ráda štěňátka, ale podruhé už to bylo horší. Když jsem se v papírnictví probírala tou hromadou papírů, nacházela jsem jen Harryho Pottera. V tom lepším případě. A možná je to zase nějaká moje úchylka, ale nemám ráda, když na mě někdo kouká. Navíc, když se Daniel Radcliff (nebo jak se jeho jméno píše) nechal ostříhat, bylo by bolestivější koukat na něj.
A tak jsem šla hledat do dalšího papírnictví. Ale ani tam jsem nepořídila o nic lépe. Protože jsem ale byla už moc unavená a víc papírnictví tu snad ani nemáme, zvolila jsem kompromis a koupila si jeden. Na jeho obálce je celá parta z Pirátů z Karibiku. Johnny (nevím, které z těch dvou písmen tam má 2x) se ještě dá, ale zbytek ne. Má kámoška, fanynka, mě málem proklela, když spatřila, co jsem té obálce provedla, aby byla aspoň trochu pro mě snesitelná ^.^
Vím, je to hnusný, ale konečně můžu psát :D

Čínská olympiáda

23. března 2008 v 8:05 | Ája |  Nezařaditelné
V pondělí bude v řecké Olympii slavnostně zažehnut olympijský oheň a pochodeň se vydá na 138 dní dlouhou cestu, na jejímž konci bude 8. srpna zahájení her v Pekingu. Symbol her urazí 137 tisíc kilometrů a běžci s pochodní budou k vidění v 21 zemích pěti kontinentů. Pochodeň tak čeká nejdelší cesta v historii. Poprvé bude oheň vynesen i na Mount Everest, ale v Tibetu lze vzhledem k nedávným událostem očekávat další vlnu protestů. Organizátoři her své plány představili v Pekingu, kde zapózovali i nosiči pochodně Liu Hongliang a zpěvák Wang Lee Hom.
Tohle je článek ze sobotních (22. března 2008) Lidových novin. Je to šikulka ten Lee Hom, co? ;) Tak snad se jich v českých novinách objeví víc.

Ore ska band (Oreskaband)

21. března 2008 v 21:17 | Ája |  Hudba
Tak jsem se po dlouhé době opět vrátila k japonským skupinám. Už jsem opravdu neměla co poslouchat. Napsala jsem si tedy do vyhledavače ska a mezi jinými se mi tu ukázala i písnička od téhle dívčí party.
Ore ska band (v japonštině ORESAKBAND) je šestičlenná dívčí ska skupina, tvořena opravdu jen z holek. Žádní kluci! ^^ Dodnes vydali jen dvě alba- Ore v červenci 2006 a WAO!! v květnu 2007. Obě jsou skvělá a doporučuji si je někde poslechnout
Hodně je proslavil jejich 14. (to už je celkem dost vysoké číslo, ne? XD) ending k Narutovi a 11. ending k Bleach.
Název by se dal přeložit jako: "My jsme ska skupina."
Více informací samozřejmě opět na wikipedia.org (bůh jí žehnej!)
Oficiální stránky-www.oreskaband.com

Krása jako sociální kapitál

21. března 2008 v 20:57 | Ája |  Nezařaditelné
zdroj: Pátek Lidových novin, č. 12
Vědci zjistili, že vzhled se odráží na výplatních pískách a že hezčím dětem věnují rodiče víc pozornosti.
Když jsem se v Anglii starala jako au-pair o Rachel, chodívaly za ní mraky kamarádek, které pozorovat byl vskutku zážitek. Lauren třeba nikdy nejedla pizzu, ke svačině si většinou objednala karotku. "Musím si hlídat figuru," pravila tahle devítiletá holčička a vzhlédla ke mně se smrtelně vážnou tvářičkou poté, co jsme spolu pracně nacpaly vyprsenou barbínu za volant autíčka. "Až budu velká, budu vypadat jako ona, ale budu mít lepší auto," ukázala na tu slabomyslně se tvářící PVC ženu a po zralé úvaze jí svlékla do zlaté podprsenky.
Slečinka jako by ze slabikáře četla knihu svého rodáka, známého sociologa Anthonyho Giddense, který píše, že v dnešní době vlastně celý život "leštíme svůj povrch", jelikož sami sebe nabízíme jako zboží "na trhu mezilidských vztahů". Snažíme se vypadat vábně, protože to, zdá se, pozitivně zasahuje snad do všeho, co děláme: nejenže náš partnerský život bude lepší, ale možná budeme mít i více peněz, více přátel a budeme snad i působit inteligentněji... Vědci nás v tom utvrzují. Andrew Harrell z kanadské University of Alberta například vypozoroval, že se rodiče ve velkých obchodních centrech při nákupech méně věnují ošklivým dětem. Je to kruté, ale je to tak. Jen 1% těch ošklivějších (Harrell a kolektiv se pozorované děti snažili co možná nejvíc nezaujatě očíslovat na stupnici atraktivity od jedničky do desítky) jelo na vozíku. Nejroztomilejší děti se ale vozily ve 13% případů! Ošklivé děti zároveň pobíhaly dál od rodičů.
Podle článku v prosincovém čísle britského Economistu jsou oškliví lidé jednou z mála zbývajících společenských skupin, které je ještě stále možné legálně diskriminovat. Je totiž prokázáno, že atraktivní lidé získávají lepší pracovní příležitosti. Lidé v minulosti často spojovali krásu se ctností a ošklivost s neřestí - a tenhle názor je zřejmě dosud pevně usídlen v podvědomí zaměstnavatelů. Už před deseti lety ekonom Daniel Hamermesh z Texaské univerzity zjistil, že nehezcí lidé vydělávají méně než průměrně, zatímco u půvabných lidí je tomu přesně naopak. Ve Spojených státech a v Kanadě byl "poplatek" za ošklivost u mužů minus devět procent z průměrného výdělku v zemi, kdežto pohlední muži si naopak polepšili o pět procent. U žen v těchto zemích to bylo obdobné. Markantnější rozdíly byly překvapivě shledávány v na první pohled rovnostářské komunistické Číně. V Šanghaji na tom byli oškliví muži o 25% hůře a nehezké ženy dokonce až o 31%.
Ale co když si to ti krásnější z nás zaslouží? Vědci z Univerzity Nové Mexiko měřili, jak koreluje tělesná symetrie, jež je obecně přijímána jako hlavní atribut toho, co nazýváme u lidí krásou, s testem takzvané všeobecné inteligence, který zahrnuje široké zkoumání schopností od prostorové orientace až po vyjadřování. Výsledek? Bezpochyby lépe si vedli ti, kteří byli "souměrní". Je nespravedlivé, že nás krása u cizího člověka odzbrojuje, aniž ten třeba stačí otevřít pusu? Má to logiku. Za krásné je považována nejen symetrie tváře a těla, ale i perfektní stav pokožky a vlasů. To jsou totiž části těla, které jsou z podstaty náchylné k různým onemocněním, a proto jsou spolehlivým barometrem zdraví. Pokud smekáme před krásou, obdivujeme se tak vlastně zdravému.
Dvojí typ právníků
Švédští vědci zkoumali, jaký vliv má pěkný vzhled na úspěch těch, co usilují o politickou kariéru, a i oni našli souvislost. Nechali tváře dvou tisíc kandidátů finských voleb ohodnotit skupinou cizinců, kteří neměli o politické situaci ve Finsku ani páru. Pak jejich názory porovnali s výsledkem voleb. A zjistili...ano, že ti pohlednější kandidáti dopadli lépe než ti šerednější. Že jde krása ruku v uce s úspěchem, tvrdí i již zmiňovaný ekonom Hamermesh, který pozoroval rozbíjející se kariéry amerických absolventů práv. Atraktivní novopečení právnící začali vydělávat více než jejich méně atraktivní spolužáci. Často totiž pracovali v soukromém sektoru, kdežto "ti druzí" mnohem častěji zapustili kořeny v hůře placené státní správě. Podobný efekt vědec registroval i v Holandsku: tamní reklamní agentury méně atraktivnách šéfů.
Pro ty přírodou méně obdařené je to možná k vzteku, ale lépe bude, pokud se s tím smíří: pokud si krásný člověk k sobě najde krásný protějšek, pravděpodobně vytvoří pár, který má vyšší příjmy než ostatní. Jejich potomek pak bude mít šanci na kvalitnější vzdělání, a připočteme-li k tomu, že zřejmě sám bude pohledný, bude mít oproti vrstevníkům vyšší šance.
Krása v našem světě, který je prost aristokracie a kast, připomíná tak trochu novodobou šlechtu. Dnes už se neptáme lidí po původu - většinou je fuk, jestli náš otec pracuje na dráze nebo je majitelem prosperující továrny. Naprostá většina lidí pochází z toho, co lze nazvat střední třídou. A v tomto světě, kde si kdokoliv může vzít kohokoliv, nabývá krása při rozhodování, koho zvolit za matku nebo otce našeho dítěte, víc a víc na důležitosti. Ona stále větší posedlost vzhledem, které jsme v posledních desetiletích svědky, ja tak v podstatě logická. Dívce z města ve 21. století může atraktivní vzhled přinést mnohem větší výhody než, dejme tomu, její prababičce z vesnice, kde nabídka i poptávka na trhu mezilidských vztahů byla regulována jak sociálně, tak geograficky. Prababička si nejspíš vzala kluka ze sousedství, ať už byla krasavice či šedá myš, kdežto její pravnuča si coby mladá kráska, byť má třeba jen maturitu, může partnerství či manželstvím s topmanažerem zásadně sociálně polepšit. A díky sofistikovanému průmyslu krásy od pushupek přes odsávání tuku až po prodlužování řas dnes mohou skvěle vypadat i dívky, kterým příroda do vínku nedala tolik jako Karolíně Kurkové.
Přehnaný důraz na "leštění povrchu" může být na druhou stranu naopak osudný. Dívenky jako Lauren, které mají jediný cíl-dosáhnout doživotní vizáže panenky-, jsou ve svém snu odmalička mohutně podporovány. Dívčí časopisy jim radí, jak se fintit, nabízejí nekonečné variace triků, jak si to, co nemají, jednoduše domalovat nebo zfalšovat, a změnit tak možná svůj osud. Některé malé krasavice na to ale možná časem dojedou: zaseknou se na domnění, že se s líbezným obličejíkem mohou přestat namáhat. V takových případech může krása dobré vlastnosti a schopnosti člověka lehce zkorumpovat.
Linda Kholová, redaktorka Pátku

Co je EMO?

18. března 2008 v 18:08 | Ája |  Takové blbůstky
Před pár dny, tuším, že v pondělí, vyšel v příloze Lidových novin zajímavý článek o dělení dětí ve škole. Jsou vlastně 3 hlavní skupiny: Barbíny, hopeři a emo. Zbytek jsou outsideři. Četla to i moje máma. A dneska se mě ptá:
"Jseš emo?"
"Já? Co blázníš?"
"Tak co to je?"
"No prostě emo. Takoví ti co se oblékají do černého a hrajou si na děsně smutný."
"To jsem pochopila, to tam psali. Ale co to znamená?"
"No prostě emo."
"Ale co to je, to slovo?"
Abych pravdu řekla, nemám páru. Když jsem si to zadala na wikipedia (bůh jí žehnej) napsalo mi to: writst cutters. To se dá přeložit asi jako řezači/sekači zápěstí. Ale co znamení to slovo? Kde se vlastně vzalo? Najdu někdy odpověď na tuhle otázku? A proč mám pořád takové divné otázky? -__-

Dárek k narozeninám

12. března 2008 v 21:40 | Ája |  Nezařaditelné
Moje nejlepší kamarádka měla včera narozeniny, a protože jsem dlouho přemýšlela, opravdu dlouho, co jí dát, nakonec jsem přišla na tohle:
Knižka! Napsala jsem krátký příběh a ilustrovala ho. Sehnala tvrdé desky a polepila je ubrousky. Naštěstí se to kamarádce moc líbilo. A tak jsem měla radost i já.
K těm postavičkám mě inspirovaly díla od Azuzephere. Nebo tak nějak. Tuším, že se jim říká i emo houbičky. Ale zase tenhle název se mi nelíbí.

Obrázky VI

12. března 2008 v 16:40 | Ája |  Vaše obrázky
Od Elween:

Sezóna začíná

10. března 2008 v 19:34 | Ája |  O mně
Dneska jsme v kamarádkou zahájili sezónu-koupily a zbaštily jsme Magnum. Já samozřejmě vanilkové (jákákoliv spojitost je čistě náhodná ;) Takto jsme zahájily jakože letní sezónu. Vím, že je dost brzo, protože je teprve březen, ale běžte se sakra podívat ven. Když jsem se při cestě na oběd nadechla, cítila jsem léto ve vzduchu. No jo, blíží se nám to. Teď už jen faldíky dolů a hurá do plavek :D A pak! Všichni hodonínští bišíci třeste se! Ája přichází XD

Já tak rád zpívám, zpívám...

7. března 2008 v 20:00 | Ája |  Takové blbůstky
Ukázka z japonského filmu The Taste of Tea. Tahle písnička se jmenuje Mountain Song. Když jí budete poslouchat dost dlouho, roztaví váš mozek...