Červenec 2006

Silent Hill

31. července 2006 v 18:39 | Ája |  Filmy
Pokud jste se rozhodli investovat lístky (a upřímně, že to není nic levného) do zábavy, v podobě Silent Hillu, pořádně si to rozmyslete. Dalo by se říct, že po velice zvláštním a trochu i chaotickém začátku, se diváci dělí na tři skupiny: ty, co už litují, že zbytečně vyhodili peníze; ty, kteří už pochrupávají a vůbec je neruší ten kravál, co dělají ty hnusné potvory; a ty, jenž se velmi dobře baví a jsou napjatí, jak to dopadne.
Můj osobní zážitek z filmu se těžko popisuje. Vůbec jsem to nepochopila, možná i proto jsem se ani nebála. Spíš jsem se rozplývala nad stříkající krví a nechutným, opravdu hnusným koncem, který po nudném sledování hlavní postavy pobýhající sem a tam(kupodivu jí ty potvory ani jednou nedostali), byl opravdu vítaným oživením.
Hlavní postava, Rose se vydává do Silent Hillu, protože její adoptovaná dcera Sharon (Nikdy nevíte, zda Vaše dítě není převtělený satan či jiná zrůdička, která vám bude ničit život.) kříčí jeho jméno ze spaní. Mimochodem, ona fakt roztomilá holčička na začátku filmu málem skočila z útesu, protože byla náměsíčná.
Při honičce s policistkou Rose málem srazí jakousi postavu přecházející silnici. Vybourá se, flákne hlavou o volant a omdlí. Když se probudí, zjistí, že dcera, která seděla vedle ní je pryč a zbylo po ní jen prázdné sedadlo. Rose se okamžitě vydává hledat svou dceru. Záběr na uvítací ceduli s oprýskaným nápisem: "Vítejte v Silent Hillu" vypadá opravdu dobře. Už se zdá, že po slabém začátku přichází konečně trocha napětí.
Tajemný Silent Hill je ponořený v mlze a z nebe se snáší bílé sněhové vločky. To Vás nejspíš napadne jako první, až to uvidíte. Omyl! To není "sníh", ale popel, padající z oblohy.
Víc z děje už prozrazovat nebudu. Nechte se překvapit. Zda příjemně čí nepříjemně, to už je na Vás. Film má určitě několik nedostatků, jako až neuvěřitelně statečná Rose a věčně upištěná Sharon, která už po několika minutách leze na nervy. Pátrání Roseina manžela Chrise (herec, co hrál Boromira z Pána Prstenů) je pro děj naprosto nedůležité a je ve filmu jen proto, že tam není jiná mužská postava, což přiznal i sám režisér.

Druhý obrázek

31. července 2006 v 16:34 | Ája |  Vaše obrázky
Máme tu druhý obrázek. Hej hou!
Autor: Tara Denis
Název: Vítr

Nějaký můj obrázek

27. července 2006 v 18:06 | Ája |  O mně
Tohle je další můj obrázek. Mám ho moc ráda, ale na papíru vypadá líp.
Pro ty méně všímavější a pomaleji myslící: to, co má na pravé ruce, je krev, jenž ji vytéká poté, co si přeřízla žíly žiletkou v levé ruce. Je mi záhadou, proč při naskenování zmizela ta červená barva. Ale co už. Tenhle obrázek mě vždy dojme. Nevím proč.
Další můj obrázek. Či spíše skica navždy. Neumím totiž s pastelkama a ani ničím jiným než s tužkou. Tak to vypadá takhle. Lepší už to nebude. Vy co znáte Beyblade, tak možná poznáte, že je to Kai Hiwatari.

Odkazy

27. července 2006 v 17:59 | Ája |  Možnost spřátelení blogu
Nabízím Vám možnost, jak se odkaz Váš blog objeví na mém blogu. Na oplátku Vy zase dáte odkaz na svůj blog. Celkem rozumná nabídka, ne? :) Myslím, že je to dost dobrá reklama.

Trocha legrace musí být

26. července 2006 v 19:04 | Ája |  Takové blbůstky
Tady jsou obrázky, které mě vždy rozesmějou:
Zbytek někdy jindy. :)

Rurouni Kenshin

26. července 2006 v 18:49 | Ája |  Anime a Manga
Rurouni Kenshin je má nejoblíbenější manga. Je plná akčních soubojů i vtipných hlášek (opravdu nezapomenutelné "ORO"). Kdo zná, dá mi jistě za pravdu. Postavy se hned o začátku vyvíjejí, mají své sny, které touží splnit. Brzy Vám přirostou k srdci a nebudete se s nimi chtít rozloučit.
Autorem je Nobuhiro Watsuki. Celá série činí 28 dílů (což je, jestli si dobře pamatuji, uctyhodných více než čtyři tisíce stran). Manga v Japonsku vyházela od roku 1994-1999, každý týden ve Weekly Shonen Jump (japonsky Shūkan Shōnen Janpu). Anime verze má "pouhých" devadesát pět dílů. V Americe je známá jako Samurai X.
Děj se odehrává v éře Meiji (pojmenováno podle císaře, který vládl jen 45 let . Po té byla éra Taisho, též pojmenována podle zrovna vládnoucího císaře.), v době ekonomického rozmachu Japonska. Všichni lidé jsou si rovni, to znamená, že samurajové nemají takové pravomoci jako předtím. Dokonce je i zakázáno nosit meč, tedy katanu.
Tohle jsem napsala do čtenářského deníku do školy. A dostala jsem jedničku! Jupí. Snad se to bude líbit i Vám:
Hlavní postavou této mangy je Himura Kenshin (Ken=meč, Shin=srdce meče), rudovlasý rurouni (samuraj bez pána a tulák dohromady) s křížovou jizvou na líci, jenž přísahal, že už nikdy nikoho nezabije. Proto nosí místo katany sakabatou, meč s čepelí na druhé straně. avšak dřív to byl Hitokiri Battosai, legendární vrah (zabiják lidí, v angličtině man-slayer nebo assassin), jenž dláždil cestu éře Meiji, v době největší modernizace Japonska, se znovu objevuje muž, jenž si říká Battousai a zdánlivě bezdůvodně vraždí každého, kdo mu v Tokijských uličkám příjde pod ruku, či spíš pod čepel meče. Právě v tu chvíli se na scéně objevuje Kenshin, pravý Hitokiri. Potkává Kamiya Kaoru, mladou mystryni, jnež se snaží nepravého Battousaie polapit, protože všude rozhlašuje, že patří do jejího doja (snad víte, co to je, že? Škola, ve které se vyučuje kendó.) Nepravý Hitokiri a jeho bratr se totiž snaží získat pozemek školy. Napadnou Kaoru a chtějí ji zabít, ale Kenshin ji zachrání. Zůstává tedy v doju, jenž díky špatné pověsti nemá žádné žáky, až na jediného. Myojin Yahiko, syn mrtvého tokijského samuraje, který se po smrti svého otce živil krádežemi. Potkává Kenshina, když se i jeho pokusí oloupit. Sagara Sanosuke, jinak "Kohoutí hlava", pouliční rváč a nájemný vrah, který nikdy nezaplatí v restauraci, má Kenshina zabít, ale nakonec se spřátelí a Sano také zůstává v doju. Jednoho dne vběhne do herny, kde Sano s využitím Kenshinových schopností (kdo viděl Samuraje, ví jak) vyhrává v kostkách, dívka a žádá rurouniho o ochranu před muži, kteří ji pronásledovali. Takani Megumi nedobrovolně vyrábí opium pro místního gangstera, který se obrovského výdělku z prodeje drogy (tenkrát byl za výrobu a distribuci trest smrti) nechce vzdát. Kenshin, Sano a Yahikose jí vydají vysvobodit, nejdřív ale musejí porazit členy Oniwanbushou, což jsou něco jako ninjové. Aosho, jejich vůdce, po smrti svých přátel přísahá, že Kenshina zabije. Megumi poté pracuje v nemocnici, kde využívá svého lékařského talentu.
Celá hlavní čtyřka. Od vrchu: Sano, Kenshin, Kaoru a Yahiko.
Čtenářský deník ještě pokračuje dál, ale radši ho nebudu už zveřejňovat, abych neprozradila celý děj a nezničila ten krásný pocit, když čtete něco nového a nevíte jak to dapadne, a tak hádáte. Mě to věčné okecávání Šifry mistra Leonarda zkazilo celou knihu. Fakt. Někdy je lepší nevědět.

Cosplay

26. července 2006 v 18:48 | Ája |  Takové blbůstky
Tady jsou nejrůznější obrázky, ktré mě zaujaly.

První obrázek

26. července 2006 v 18:46 | Ája |  Vaše obrázky
Tak tu máme první obrázek.
Autor: Ryky
Název: Colorka

Prosba

26. července 2006 v 17:12 | Ája |  Vaše obrázky
Pokud mi pošlete obrázek, uveďte jeho název a autora/přezdívku/cokoli budete chtít. Jen abych věděla, jak Vás mám pojmenovat. To platí i pro ostatní rubriky. Hodně mi to ulehčíte. Děkuji.

Něco o mě

26. července 2006 v 12:59 | Ája |  O mně
Narodila jsem se 13.9. v pátek roku ovce. Skoro celý život jsem žila v Břeclavi, ale před dvěma lety jsme se přestěhovali do Hodonína. Město, ve kterém nyní bydlím je hrozná díra. Neděje se tu nic zajímavého, a tak si čas krátím psaním, čtením a kreslením mangy. Miluju Japonsko a vše co k němu patří. Gejši, samuraje, ninji, atd. Třeba se někdy naučím japonsky. :) Momentálně se snažím napsat knihu, ale moc mi to nejde, tak mi všichni, co tohle čtete držte palce, ať se mi to podaří.
Toto je můj autoportrét, který jsem kdysi namalovala: